Festival Qixi, známý také jako Double Seventh Festival nebo Čínský Valentýn, je tradičním čínským romantickým festivalem již více než 2000 let.

Festival Qixi, čínsky 七夕节 (Qīxījié), vyslovováno /chee-sshee-jyeah/, je pojmenován po sedmém dni sedmého lunárního měsíce v tradičním čínském kalendáři. V čínštině qi znamená „sedmý(tý)“, xi znamená „západ(y)“ a jie „festival“, takže je to doslova „Svátek sedmého západu slunce“.

V roce 2025 připadá festival Qixi na 29. srpna (pátek) . Žádný státní svátek není.

Proč se v Číně slaví festival Qixi?

Festival Qixi se slaví jako připomínka příběhu lásky mezi pastevcem krav Niulang a tkalcovskou dívkou Zhinü.

Po smrti rodičů se Niulanga ujal jeho starší bratr s manželkou. Niulanga ovšem neměla v lásce jeho švagrová, která jej zneužívala k tvrdé práci. Jednoho dne si řekla, že se ho zbaví a dá mu nesplnitelný úkol. Požádala jej, aby prodal ze stáda 9 krav a z výdělku nakoupil nové, ale nevracel se, dokud jich domů nepřivede 10. Niulang byl z tohoto úkolu nešťastný. Při přemýšlení nad svými možnostmi se svalil pod strom v depresích. Náhodou kolem něj šel starý muž a ptal se, proč Niualang, tak běduje. Po vyslechnutí jeho příběhu se starý muž usmál a řekl: „Neboj se, na hoře Funiu je nemocná kráva. Pokud se o ní dobře postaráš, mohl bys ji vzít domů.“ Niulang starce poslech a vydal se na vrch hory Funiu, kde skutečně našel nemocnou krávu. Ta Niulangovi pověděla, že byla původně šedá nesmrtelná kráva z nebe, ale jelikož porušila nebeské zákony byla vyhnána na Zemi bez svých schopností. Během putování si zlomila nohu a sama se nedokáže uzdravit, proto Niulanga požádala, aby jí pomohl. K uzdravení zlomené nohy je totiž zapotřebí po celý měsíc umývat nohu kapkami rosy ze stovek květin. Za odměnu, pokud se Niulang o ní postará, se s ním vrátí k němu domů. Niulang se celý měsíc staral, jak mohl, aby se kráva uzdravila. Vstával velmi brzy každé ráno, aby sesbíral rosu z květin a následně s ní krávě omýval nohu. Během dne ji krmil a večer s ní usínal. Měsíc uplynul a krávě se noha zcela uzdravila, tak se vydala s Niulangem domů. Když se vrátil domů s deseti kravami, jeho švagrová se naštvala a vyhnala ho z domu. Niulang si nic jiného než krávu, kterou zachránil z domu nevzal. A tak se s ní odešel toulat zemí.

Jednoho dne, Zhinü služebná nebes, také známá jako 7. víla se spolu se svými sestrami rozhodly sestoupit na Zemi, aby se zde vykoupaly v jezírku. Jelikož stará kráva, která dělala Niulangovi společnost, znala všechny víly, poradila Niulangovi, jak se s vílami setkat. Měl se nenápadně přiblížit k jezírku, ukradnout jedné z víl fialový plášť a schovat se. Počkat, až ostatní víly budou nucené se začínajícím rozbřeskem vrátit domů, a následně nebohé okradené víle vrátit plášť. „Uvidíš,“ říkala… „bude tvojí pravou láskou, se kterou nalezneš štěstí.“ Niulangovi se to moc nelíbilo, ale přesto uposlechl svoji přítelkyni a vydal se v noci k jezírku, kde ukradl jedné z víl plášť, s kterým se schoval za veliký balvan u jezírka. Když víly ve vodě doskotačily, a chtěly si obléct své šaty a pláště, které je dostanou zpátky domů do Nebeského království, Zhinü zjistila, že její plášť chybí. Hledala ho se svými sestrami neustavičně až do svítání. „Musíte se vrátit zpět domů.“ říkala Zhinü svým sestrám. „Já budu svůj plášť nadále hledat. Za chvíli se doma potkáme, vítr jej možná odnesl někam dál. Brzy ho najdu.“ Její sestry ji uposlechly a vrátily se domů. Smutná Zhinü se rozplakala. V tom se vynořil Niulang ze své skrýše. „Neplačte krásná vílo. Tady máš svůj plášť.“ Zamilovali se do sebe na první pohled. A Zhinü se domů již nevrátila. Měli krásnou svatbu a zanedlouho po ní, se jim narodily dvě roztomilé děti.

Štěstí jim ale nemělo vydržet nadlouho. Bohyně nebes zjistila nepřítomnost tkadleny mraků a začala ji hledat. Když ji našla a zjistila, že se provdala za smrtelného člověka rozzlobila se. Násilím vzala Zhinü zpět do Nebeského paláce. Niulangovi ztráta své manželky zlomila srdce. Jeho věrná společnice kráva k němu jednoho dne přišla a povídá mu: „Niulangu, brzy umřu. Po mé smrti si z mé kůže ušij pár bot. Má kůže ti pomůže dostat se do Nebeského paláce.“ Niulang jí uposlechl a ušil z její kůže boty. Dal děti do proutěných košíků a následně s nimi vyrazil na cestu. Bohyně nebes jej ovšem sledovala a brzy odhalila jeho plán. Když se Niulang blížil k Nebeskému paláci, vytáhla vlásenku z vlasů a nakreslila s ní na obloze řeku hvězd (mléčnou dráhu), aby pár oddělila. Straky, které pozorovaly, jejich příběh lásky, se rozhodly manželskému páru pomoct, a tak vytvořili ze svých těl most přes řeku, aby se mohl tento pár setkat. Když císař nebes uviděl lásku mezi nimi, i přes manželčino snažení ji rozdělit, svolil, že se můžou navštěvovat jednou ročně sedmého dne sedmého lunárního měsíce.

Jak se slaví Qixi Festival?

Festival se slaví od dynastie Han (206 př.nl – 220 n. l.). Mnohé z tradičních zvyků mizí nebo se již nedodržují. Je pravděpodobnější, že ve venkovských oblastech najdete následující zvyky.

Oslava festivalu Qixi v tradičních časech

• Navlékací dovednosti byly nejoblíbenějším zvykem, který ženy předváděly během večera festivalu Qixi. Dlouholetou tradicí předvádění dovedností navlékání nití bylo rychlé navlékání jehly pod měsíčním světlem. Pokud někdo dokázal provléknout sedm otvorů jehlou, aniž by zakolísal, byl považován za šikovnou ruku.

• Uctívání víly Weaver 

 Zhinü (uctívané jako hvězda Vega), zahrnovalo stůl s obětinami: čaj, víno, ovoce, longany, červené datle, lískové ořechy, arašídy a semena melounu. Večer seděly mladé ženy kolem stolu, předváděly své vyšívání, hleděly na Vegu a modlily se za dobrého manžela a šťastný život. Pak do půlnoci hráli hry nebo četli básně.

• Pocta volům

 Děti natrhaly trsy polních květin a zavěsily je na rohy volů na počest legendárního vola.

• Jídlo na festivalu Qixi 

Během festivalu Qixi si lidé pochutnali na různých lahodných jídlech, které měly zvláštní význam. Lidé vyráběli a jedli „dovednostní ovoce“ neboli qiǎo guǒ, což bylo smažené tenké pečivo v různých tvarech.

Dalším oblíbeným jídlem byl „květinový meloun“ . Mladé ženy také vyřezávaly exotické květiny, zvířata a neobvyklé ptáky, obvykle na kůži melounů. Oblíbené byly i některé sladké dezerty, jako sladké rýžové koláčky a polévka z červených fazolí.

Oslava festivalu Qixi v moderní době

K tradicím festivalu Qixi patří přání a vzdání úcty mýtickým milencům. Součástí oslav jsou také aktivity jako pozorování hvězd, vytváření tvarovaného ovoce a modlitby za lásku a štěstí.

Valentýn se slaví výměnou dárků, pohlednic, květin a romantických gest. Často se zaměřuje na páry, které si navzájem vyjadřují náklonnost.